Divadlo Trnová koruna K. H. Borovského

V pondělí 1. listopadu jsme se spolužáky z 9. třídy a s paní učitelkami Basovníkovou a Vejvodovou vyrazili do divadla na Zámku ve Žďáře nad Sázavou.

Jelikož nás paní učitelka s předstihem požádala, abychom se oblékli „jako do divadla“, neponechal jsem nic náhodě a sehnal si slušné oblečení. Nebylo to tak složité. Vzhledem k tomu, že bratr nebyl doma, jednoduše jsem si vše bez ptaní „vypůjčil“. Horší už bylo vstávání v 5 hodin ráno a pěší cesta do školy. Hlad a únava se mě snažily udolat, ale já je neposlechl a přece jsem došel. A stálo to za to.

Zhlédli jsme kabaretní detektivku Trnová koruna K. H. Borovského, kterou nám přijelo zahrát pražské divadlo D 21 jako připomenutí 200 let od narození právě Karla Havlíčka Borovského.

Herci i herečky byli famózní. Nejvíce nás zaujal herec Marek Zeman, který představoval hlavního hrdinu, tedy Karla Havlíčka. Svým umem nás ale překvapil i další herec ve vedlejší roli, jehož jsme přejmenovali na „chobotnicového muže“, protože dokázal hrát současně  jednou rukou na klavír a druhou na bubínek, k tomu držel rytmus a ještě stíhal číst noty.

Příběh nám ve zkratce představil život Karla Havlíčka Borovského. Nejprve jsme ho zastihli v Čechách, kde se jakožto novinář nebál leccos kritizovat. Pak jsme sledovali, jak byl policisty odvlečen do Brixenu právě proto, aby nebyl v Čechách tolik slyšet. Pozorovali jsme, jak odloučení od rodiny a přátel zvládal. Často mu bylo smutno, a proto si jednoho dne pořídil papouška v kleci. Okamžiky, kdy s ním rozmlouval, aby se zbavil samoty, se nám líbily nejvíc.

Celé představení trvalo asi hodinu a po něm následovala diskuze s herci. Ta začala rozpačitým tichem, které nakonec zlomil prvním dotazem jeden z našich statečných spolužáků. Při diskuzi jsme se mohli herců ptát na všechny části hry, kterým jsme nerozuměli a dozvěděli jsme se například, proč se představení jmenuje Trnová koruna a jakou spojitost to má s Karlem Havlíčkem Borovským.

Patrik Uher a Renata Basovníková